Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
Podpořte Harry Pottera
umístěte na své stránky ikonku
Nedávám sem svůj e-mail protože si myslím kolik lidí ho bude chtít .. ale kdyby někdo chtěl nějaké informace nebo spřátelení pište na něj :)

Milada.rozkova@seznam.cz
 
 
 

Kapitola č. 24: Vězeň v temnotě

Všude okolo byla tma. Nic jen neproniknutelná temnota, která Albuse obklopovala a on nemohl najít jediný světlý bod, který by ho z ní vyvedl. Slyšel, že zde není sám, že ho obklopuje hned několik lidí a dokonce hýbou s jeho tělem. Tělem, které cítil ale nemohl ho ovládat.

Co se to tu děje? Zakřičel, ale z hrdla nevyšla jediná hláska, dokonce ani zamumlání. Jediné co ho opustilo byla myšlenka, která se k němu vrátila jako bumerang, nezachycená nikým jiným než jím samotným. Pomozte mi prosím. Zavolal a doufal, že ho někdo uslyší, ale znova nic. Na chvíli se odmlčel a snažil se zachytit slova těch, kteří ho obklopovaly. ,,Potřebuji hojivou mast a dokrvovací lektvar.“ Slyšel nějaký mužský hlas, který se k němu nesl z veliké dálky.

,,Žádná vnitřní krvácení, nechápu, proč se ještě neprobral.“ Ozval se jiný, tentokrát ženský hlas, který Albus ihned poznal. Louise? Pro Merlina, ty žiješ. Louise pomoc mi, řekni, že mě slyšíš! Pomoc mi dostat se odsud. Prosil, ale znovu byla jeho snaha vyslovit slova marná.

,,Albusi, slyšíš mě? No tak, prober se!“ prosila a on cítil jak se mu víčka násilím otevírají, jenže do jeho temnoty nepronikl ani slabý paprsek světla, které tak toužebně očekával. Já tě slyším Louise. Co se to děje?

,,Žádná reakce. Musíme najít způsob jak ho probrat. Nechápu co se s ním děje.“ Povzdechla si a pohladila ho po bledé tváři. ,,Neopouštěj nás Ale.“ Zašeptala tak, aby ji neslyšel nikdo kromě něho. Jsem tady Louise. Nikam nejdu, jenom mě odtud dostaňte!

,, Budu u sebe, kdyby se něco změnilo okamžitě mi dejte vědět a až přijde jeho matka, pošlete ji za mnou.“ Instruovala své kolegy a s povzdechem opustila pokoj ve kterém ho ještě ošetřovali.

Albus věděl, že je sám. Nikdo ho nemůže slyšet a on jim nemůže dát nijak na vědomí, že je slyší. Co se stalo? Co mu to Ari udělala? Cítil se podobně jako když ho před několika lety proklel Lucius Malfoy. Znovu byl uvězněný ve svém vlastním vědomí, ale tentokrát to nebyla jeho bariéra, která bránila jeho vědomí proniknout mimo tuto temnotu. Tenkrát se bránil sám, tentokrát to byla neznámá síla, která ho omezovala a on nemohl najít způsob jak ji zapudit. Byl unavený, ale přesto se pokusil zmobilizovat svoje schopnosti a dostat se z této obtížné situace. Jenomže světlo vycházející z jeho jádra jen slabě zářilo a ihned pohaslo. Nic se nestalo a on vyčerpáním přestal vnímat všechno kromě tmy. Už neslyšel hlasy ani necítil opatrné dotyky na svém zraněném těle. Byl totálně vyčerpaný, zmatený, ztracený a hlavně, byl sám.

Mladá žena seděla za pracovním stolem pohroužená do hrubé knihy, když se ozvalo rázné zaklepání a dveře se otevřely.

,,Louise, je tady rodina pana Pottera.“ Oznámil jí a ona kývla na souhlas.

,,Děkuji, pošli je dál.“ Zamumlala a odložila knihu nabok. Nesnášela situace, když musela rodinám pacientů oznamovat špatné zprávy, natož když šlo o někoho, koho sama znala.

,,Dobrý den, paní Potterová, Lilly, Jamesi.“ Přivítala je a smutně se na ně usmála. ,,Prosím posaďte se.“ Vyzvala je a přičarovala další stoličku, aby si mohli všichni sednout. Na jejich tvářích byly vidět obavy a ona je chápala.

,,Co je s Albusem? Kde je? Můžeme ho vidět?“ vychrlila na ni Lilly a ona nevěděla jak jim to říct.

,,Nevím přesně co se stalo, ale našla jsem Albuse zraněného před mým hořícím domem. Netuším kdo ani co ho zranilo, ale obávám se, že nemám dobré zprávy.“ Začala a viděla jak James pevněji stiskl ruku své matky a sám nervózně ztuhl.

,,Louise už nám to prosím řekni. Žije?“ zeptal se nakonec a ona váhavě přikývla.

,,Povrchová zranění jsme vyléčili a myslím, že po této stránce není v přímém ohrožení života. Co mi však dělá větší starosti je jeho bezvědomí. Nenašli jsme žádné známky poškození mozku, žádná zranění hlavy, která by vysvětlovala proč se nám nedaří ho probrat. Netuším co to mohlo způsobit.“ Přiznala nakonec a všichni tři sedící proti ní zbledli víc než doteď.

,,Co to pro něj znamená?“ zeptala se potichu Ginny.

,,V podstatě je ve stavu podobném komatu. Podle mě tento stav navodila nějaká kletba a právě to může být nebezpečné, když nezjistíme co se stalo. Koma je samo o sobě není pro člověka nebezpečné, ale může trvat velmi dlouho a pacient…“ odmlčela se. Nechtěla na to ani pomyslet. Ginny ale věděla co znamená koma. Albus by se nikdy víc nemusel probudit.

,,Je něco, co by mu mohlo pomoci? Nějaký lektvar, nebo…“ zkoušela to Lilly.

,,Bohužel dokud nezjistíme o co jde, byla bych s lektvary opatrná. Navíc na většinu kouzel způsobujících podobný stav není žádný účinný lektvar.“ Zmařila jejich naděje.

,,Kdyby Al mohl, určitě by nějaký lektvar vymyslel. Tak jako ten pro Scorpiusa a další.“ Zamrmlala Lilly vědomá si toho, že její bratr pomohl mnohým a teď není nikdo, kdo by pomohl jemu. ,,A co teta Lea? Má podobné schopnosti jako Al, možná by dokázala pomoci.“ Navrhla a potom se rychle podívala na Louise. ,,Tím jsem nechtěla říct, že by jsem tobě nebo ostatním nevěřila, ale sama říkáš…“

,,Já to chápu Lilly. Vím že Alovy schopnosti nám nejednou pomohly, když jsme si nevěděli rady a když mu to pomůže, budu jenom ráda.“ Uklidnila ji ošetřovatelka a sama doufala, že by to mohlo Alovi pomoci.

,,Můžeme ho vidět?“ zeptala se Ginny opatrně a nejraději by se rozběhla za svým dítětem.

,,Pojďte za mnou. Zkuste na něj mluvit. Přestože to není dokázané, je možné, že lidé v komatu dokáží vnímat podněty zvenku.“ Vysvětlovala a zůstala před dveřmi jednoho pokoje.

,,Nechám vás o samotě, kdyby jste cokoliv potřebovali, stačí zavolat.“ Řekla a povzbudivě položila ruku na Ginnino rameno a do rukou jí vložila malý flakónek s uklidňujícím lektvarem. ,,Možná by jste si ho měla vzít.“ Pošeptala a Ginny přikývla, ale flaštičku s lektvarem si vsunula do kapsy. Rychlým krokem přešla až k závěsu, který zahaloval Alovu postel a třesoucí rukou ho odtáhla.

Ležel tam s tváří tak klidnou jakoby jen spal. Hrudník měl ovázaný a také rány na rukou měl zakryté čistou gázou, aby se nezanítily. Nebýt těch ran a škrábanců, kterými měl poseté téměř celé tělo, nevěřila by, že je vůbec zraněný.

,,Albusi, můj chlapče.“ Šeptla a sevřela pevně jeho ruku ve své. ,,Co se ti to stalo?“ vzlykala a opatrně si sedla na kraj postele. James zatím držel okolo ramen Lilly, která se celá třásla a potichu plakala. Sám se cítil hrozně bezmocný, když viděl svého mladšího bratra ležet bezvládně na posteli, tady v nemocnici. V mysli se mu okamžitě vybavila vzpomínka na Alův první ročník ve škole, když se jeho bratrovi stalo něco podobného. Tehdy mu pomohl otec a ten netopýr Snape. Jenže jak to udělá nyní? Ani jeden z nich tady už není. Do háje, kdo pomůže jeho bratrovi? On se musí vzbudit, nesmí takto zůstat navždy, pomyslel si a podvědomě k sobě přivinul Lilly ještě pevněji.

Albus si uvědomil, že u něj znovu někdo je a cítil teplou dlaň, která svírala jeho ruku. Byl to dotyk tak důvěrně známý, že neměl nejmenší pochybnosti o tom, kdo je tam s ním. Hned potom ucítil její hlas třesoucí se od strachu. Bála se o něj a on jí nemohl dát nijak najevo, že je v pořádku. Potřeboval jen čas, aby našel způsob jak se dostat z tohoto pekla, z této temnoty, která ho přiváděla k šílenství.

Mami! Vykřikl a jeho hlad se jako ozvěna odrazil od pevné bariéry, která ho obklopovala. To je nanic. Nikdo mě neslyší. Mluvil sám pro sebe a všemožně se snažil, aby ho nepřemohla panika.

,,Jak mu to jen mohla udělat? Je to její otec, pro Merlina. Copak v sobě nemá kousek citu?“ vzlykala Lilly.

,,Co tím myslíš?“ zeptal se zmateně James.

,,Není to snad jasné? Byla to Ari, kdo ho zranil. Louise řekla, že Ala našla před svým hořícím domem. Ona je také v rodokmeni, v té druhé linii, odkud pochází Sophia. Albus ji šel varovat a ona ho napadla.“ Vysvětlovala a přestože se to příčilo její povaze, nemohla potlačit nenávist, kterou cítila ke své vlastní neteři.

,,On si nezaslouží takto trpět. Vždyť nikomu nic neudělal. Vždyť každému jenom pomáhal i za cenu vlastních obětí a všechno se to točí proti němu.“ Pokračovala dál a slzy jí nekontrolovatelně stékaly po tváři, když si sedla vedle své matky a natáhla ruku, aby mohla bratra pohladit po tváři.

Pro Merlina, Lilly, neplač sestřičko. Jsem v pořádku, nějak se z toho dostanu. Najdu způsob jak se s tím vypořádat. Nemohu vás přeci nechat samotné, to bych vám nikdy neudělal. Nikdy neposloucháš? Jenom neplačte a netrapte se kvůli mně. Odpověděl jí Albus podvědomě tak jako by to udělal v jakékoliv jiné situaci. Až pozdě si uvědomil, že neslyší jediné jeho slovo a to ho udělalo víc zoufalým než doteď. Musí chránit svou rodinu, musí zastavit Aranel dřív, než jim ublíží.

,,Neboj se bratříčku. Já Aranel najdu a potom…vím, že je to tvoje dcera, ale musí zaplatit za to, co ti udělala. Nikdy jí to neodpustím.“ Šeptala rozhodně a cítila jak jí James pevně svírá rameno.

Ne Lilly, prosím nedělej to. Nesnaž se ji zastavit. Nechci aby ti ublížila. To je můj úkol. Slyšela jsi věštbu, jen já ji mohu zastavit a udělám to jenom co se mi podaří dostat se z tohoto vězení. Do háje, co mám dělat? Volal nadále zoufale a znova a znova se pokoušel svými schopnostmi odstranit kletbu.

,,Myšlenka na pomstu není to, co teď potřebuješ.“ Řekl jí a jejich matka souhlasně přikývla.

,,Tím teď Alovi nepomůžeme. Musím zajít do Bradavic a zkusit najít nějaký způsob jak mu pomoct.“ Řekla překvapivě pevným hlasem. Život jí toho vzal už mnoho, nedovolí aby ztratila ještě syna. To je nejspíš ta nejhorší bolest, kterou může rodič poznat, když přežije svoje dítě. Vždy musela bojovat za svoje štěstí a ani nyní se nemínila vzdát bez boje. Doufala, že by jí mohl pomoci ten, který jejímu synovi už jednou zachránil život. Bez něho by tenkrát Harry nevěděl co dělat a možná i tentokrát najde řešení. Severus Snape a jeho dcera Sandrin by mohli přijít na nějaký druh lektvaru, který by mohl být učinný v případě, že Leiny schopnosti selžou. Přeci jen, Lea neměla kromě léčitelských žádné jiné magické schopnosti a i ty byly proti Albusovým velmi omezené. Podívala se na svoje další děti a oni pochopili co musí udělat. Všichni tři společně vyšli z pokoje slibujíce alovi, že se vrátí i někým, kdo mu jistě pomůže.

Doufám, že vám Severus aspoň poradí co mám dělat. Povzdychl si, protože stejně jako jeho sourozenci i on věděl, že za ním jeho matka půjde. Nezůstávalo mu nic jiného, než čekat a zkoušet to co doteď.