Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
Podpořte Harry Pottera
umístěte na své stránky ikonku
Nedávám sem svůj e-mail protože si myslím kolik lidí ho bude chtít .. ale kdyby někdo chtěl nějaké informace nebo spřátelení pište na něj :)

Milada.rozkova@seznam.cz
 
 
 

Kapitola č. 15: Dědičná choroba

Ospalé oči mladé ženy, stále ještě zahalené mamonou se rozhlédly po světlem zalitém pokoji. Poznala svou ložnici, spala ve své posteli, ale nevzpomínala si, jak se sem dostala. Rukama si protřela oči a snažila se vzpomenout. V tom ji pravda zasáhla jako blesk z čistého nebe a ona opět pocítila známou úzkost. Nebylo to poprvé, co cítila, kdy se její sestra- dvojče ocitla v nebezpečí. Včera večer to však bylo horší než normálně. Nebylo to jen nějaké zranění, Lis byla skutečně v smrtelném nebezpečí. Rozhodnutá zajít hned za strýcem vstala z postele a přetáhla si přes hlavu teplý rolák, když na parapet přiletěla malá sovička a netrpělivě zobákem ťukala na okno. Vpustila ji tedy dovnitř a než se vzpamatovala, sova jí pustila svitek s pergamenem do ruky a zmizela tak rychle, jak se objevila. Rychlým pohybem ho rozevřela a nevěděla, jestli se radovat nebo strachovat, když poznala písmo matky.


Drahá Annie,

tento dopis ti píšu z Egypta, kde jsem na návštěvě u tvé sestry. Předpokládám, že jsi včera cítila, že se něco děje a proto doufám, že se k tobě tento dopis dostane co nejdřív, dřív než si začneš dělat zbytečné obavy. Elisabeth je zraněná a to co se stalo nebylo právě něco, co bych si chtěla zopakovat, ale co je hlavní, všichni jsme v pořádku a Elisabeth se úplně zotaví. Pozdravuje tě a doufá, že se co nejdřív zase uvidíte a bude ti moct vyprávět zážitky ze své svatby. Lis se nám totiž vdala za Mathiase a oba jsou velmi šťastní, a já s nimi. Doufám, že jsi ty i ostatní v pořádku a vše zvládáte. Ještě pár dní se tu zdržím, dokud se Lis nedá úplně do pořádku a potom se vrátíme asi za týden. Určitě ti dám vědět, když by se něco dělo, zatím si ale opravdu nemusíš dělat starosti, určitě jich máš už tak dost ve škole. Doufám, že Ari je v pořádku a Tereza nedělá nějaké problémy. Těším se, kdy se znovu uvidíme.

S láskou mamka


Annie se opravdu dost ulevilo, i když se stále ještě rozmýšlela nad tím, co se mohlo stát. Dalším šokem pro ni byla informace o sestřiné svatbě. Tak přece… vždy si myslela, že ona se vdá dřív než Lis, ale právě zjistila, že opak je pravdou. Zakouzlila Tempus a zjistila, že už prošvihla snídani. I tak nebyla hladová a když byla sobota, mohla si odpočinout. Možná by si mohla ještě na chvíli zdřímnout, rozhodla se a vrátila se do postele, která byla ještě stále vyhřátá. Za chvíli už spala pokojným spánkem i bez pomoci lektvaru.

V tom stejném čase v ředitelně četl podobný dopis sám ředitel. Jeho sestra ho informovala o tom, kde je a co se stalo.


Ahoj George,

obracím se na tebe s prosbou o pomoc. Možná sis všiml, nevím to určitě, ale něčeho zvláštního souvisící s Annie. Ty sám nejlépe víš, jaké je pouto mezi dvojčaty a tak jistě pochopíš, co mám na mysli když ti řeknu, co se stalo.

Jsme s Hermionou a Helenou u Elisabeth a jejího manžela, mimochodem vzala si příklad z tebe a tvé tajné svatby, a včera jsme se byli podívat na jednu pyramidu. Zastihlo nás však zemětřesení a pouštní bouře a pyramida se nám rozpadla před očima. Bohužel, Lis zůstala uvnitř, když se tak stalo a skoro… nedokážu na to ani pomyslet. Dívala jsem se na to, jak se kameny řítí k zemi a věděla jsem, že tam kdesi pod nimi je moje děvčátko. Mathias, její manžel, ji vytáhl na poslední chvíli a teď už je v bezpečí a bude v pořádku. Psala jsem dopis i pro Annie, ale napsala jsem jí jen, že je vše v pořádku. Neví, co přesně se stalo a prosím, ušetři ji podrobností. Možná však naproti tomu bude potřebovat pomoc a tak tě velmi prosím, dohlédni mi na ni.

Ještě jedna věc. Vím, že bys nepřijal Terezu Lanceovou kdyby jsi jí nevěřil, ale jestli věříš své sestře, prosím, mějte se před ní na pozoru. Albus se s ní chce oženit, ale já i s Lilly a Annie jsme proti. Něco nám na ní nesedí, ale víc ti raději vysvětlím až osobně. Zatím se všichni opatrujte a až se vrátím, určitě vás přijdu navštívit.

S upřímným pozdravem tvoje Ginny.


George se na dopis zamračeně díval a když si byl jistý, že v něm nenajde žádné další skryté významy, důkladně ho spálil. Annie nebyla na snídani a podle Leiných slov bude ještě nějaký čas spát. Zastaví se za ní po obědě, teď ji nechá odpočívat.


Jak čas plynul, nastalo období, které většina studentů s nadšením očekávala. Famfrpálová sezóna měla být zahájená zápasem mezi Zmijozelem a Mrzimorem. I George se těšil. Jeho věk mu už nedovoloval aktivně hrát ani proti vlastním dětem, i když létání na koštěti si úplně odepřít nedokázal. Pohled na zapálené hráče mu vháněl do žil adrenalin a cítil se, jakoby byl sám ve vzduchu s pálkou v ruce a odrážel potlouky jeden za druhým. Lea se na něho chlácholivě usmála a pohladila ho po ruce, když vedle něho seděla na tribuně a sledovala hráče na košťatech vysoko ve vzduchu.

Zápas začal a studenti na tribuně skandovali. Kromě zmijozelských studentů fandili všichni Mrzimoru, kteří však už po pár minutách prohrávali. Sandrina spokojeně sledovala skóre a pozorně sledovala hráče ze své fakulty. Hráli tvrdě, to nepopírala, ale za posledních pár let poznali, že se nevyplácí ji rozzlobit a jedním z jejích zásad bylo: Žádné podlé triky a podvádění. To se samozřejmě týkalo i Famfrpálu a tak se jí podařilo zabránit nedovoleným zákrokům v průběhu zápasu ze strany jejích svěřenců. Jednou je totiž po jednom velmi drsném zápase všechny potrestala tím, že zakázala jakékoliv oslavy, navzdory tomu, že zvítězili. Hráli nefér a to nehodlala tolerovat. Na druhé straně věděli, že poslušnost je po zásluze odměněná a tak si ji zmijozelští vážili a dalo by se říct, že ji měli rádi.

Počasí na zápas bylo ideální, dokud se nezvedl prudký vítr, který hráče doslova vychyloval z dráhy a dokud se hráči snažili nějak ve vzduchu udržet, míče létaly vzduchem sem a tam a vzájemně do sebe narážely. Jeden ze zatoulaných potlouků se zezadu řítil na zmijozelského brankáře, který neměl nejmenší šanci se mu vyhnout.

„Deflect!“ ozvalo se z tribuny a několik párů očí spočinulo na profesorce lektvarů, která stála a upřeně hleděla na potlouk mířící na jejího studenta. Jenže i když se jí podařilo potlouk vychýlit z dráhy jeho letu, vítr s ní nespolupracoval a Thomas Donovan padal k zemi. Zpomalila jeho pád a spolu s několika vyučujícími se hnala na hřiště. Ozval se ostrý hvizd píšťalky a všichni hráči s úlevou dopadli nohami pevně na zem. Zraněný brankař byl však v bezvědomí. Všichni učitelé se k němu vrhli s vážnými tvářemi a Lea zkontrolovala jeho životní funkce.

„Musí okamžitě na ošetřovnu.“ oznámila a zahleděla se do očí svých kolegů. Sandrina už se shýbala, že ho vezme na ruce a odnese ho tam, ale Lea ji zastavila.

„Nosítka budou lepší. Nevím přesně rozsah vnitřních zranění.“ vysvětlila a tak Sandrina švihnutím hůlky přeložila chlapcovo tělo na nosítka a nesla je před sebou. Lea ji následovala a ani se nenadála, stála za závěsem, kam ji dvojice ošetřovatelek odstrčila. Slyšela tiché mrmlání přerušené občasným přívalem nadávek, zřejmě od Terezy, protože Leu nikdy neslyšela použít žádné neslušné slovo. Byla nervózní a jen těžko se přemáhala, aby trhnutím neodhrnula závěs a nevytáhla z nich informace o jeho stavu, i kdyby to měla udělat násilím.

„Vzdejte to, tu už nic nepomůže.“ slyšela tiché mluvení a následně zraněný povzdech, když Lea udělala to, po čem Sandrina toužila. Pohled do jejích očí ji přinutil změnit svoje rozhodnutí. Raději by tu stála v nejistotě za závěsem, než čelit pravdě, která musela přijít.

„Je mi to strašně líto, ale nedalo se nič dělat. Měl rozsáhlé vnitřní krvácení, které nešlo zastavit. Nevím, jak se to mohlo stát, ale ani krev doplňující lektvar nepomohl.“ říkala potichu, zraněná z toho, že jí právě zemřel pacient.

„Ten pád na zem přece nebyl tak prudký, aby mu způsobil takové mohutné krvácení jak říkáš. Zpomalila jsem ho.“ nechápavě kroutila hlavou Sandrina. Thomas byl student šestého ročníku, byl to odpovědný chlapec, dokázal si získat respekt svých spolužáků a proto ho vybrala na místo prefekta. Když zavřela oči, viděla ho padat a následně dopadnout.

„Ta rána od potlouku způsobila krvácení do mozku, to bylo hlavní příčinou úmrtí.“ vysvětlila Lea.

„Řekla bych, že za to může jeho choroba.“ vmísila se do hovoru Tereza.

„Choroba?“ zeptaly se dvojhlasně Sandrina a Lea.

„Vy jste to nevěděli? ten chlapec trpěl dědičnou mudlovskou chorobou. Říká se tomu hemofílie a postihuje jen chlapce. Vlastně je překvapivé, že až do této doby neutrpěl žádné smrtelné zranění, pokud se tomu sportu věnoval už před časem.“ vysvětlovala, ale obě ženy zůstaly stát a neurčitě na ni hleděly a tak se pustila do obšírnějšího vysvětlení.

„Je to porucha srážlivosti krve. Nemá to zapsané v záznamech a je možné, že on ani jeho rodina to nevěděli. V případě jako je tento stačí škrábnutí, hlubší rána a může vykrvácet. Díky kouzlům dokážeme rány zacelit, ale vnitřnímu krvácení se nedalo zabránit.“ vysvětlovala jakoby jen žákům vysvětlovala nějakou banálnost.

„Říkáte, že je to dědičné? Jako je teda možné, že o tom nevěděli?“ podezřívavě se zeptala Lea.

„Je to choroba vázaná na chromozom X, takže chlapci tento chromozom získávají od matky a Y od otce, a děvčata jeden X od matky a jeden od otce. Je to recesivní znak, teda jestli má člověk jednu alelu dominantní, je jen přenášečem a nic mu nehrozí. Děvče má šanci získat od matky postihnutou alelu, ale zdravá od otce ji chrání. Jestliže chlapec získáním recesivní alely od matky nemá proti ní ochranu a u něho se choroba naplno projeví. Možná jste slyšely, že na tuto chorobu zemřeli i potomci královny Viktorie.“ vysvětlovala a nevšímala si nechápavých pohledů učitelky a kolegyně ošetřovatelky.

„Je to na mne příliš složité.“ přiznala Lea, ale Sandrina si v duchu uspořádávala získané informace.

„Thomas má dvě sestry, byl jediný chlapec.“ zamumlala a představila si, jak teď řekne zoufalé matce, že její syn zemřel. Navíc ona byla mudla a jen syn a otec jsou čarodějové, sestry jsou ještě malé na to, aby se u nich magie stihla projevit.

„Byla to nehoda a nedalo se tomu zabránit.“ slyšela jakýsi hlas a všimla si, že ji Lea drží za rameno a snaží se ji povzbudit.

„Já vím, jenže to bolest jeho rodiny nezmírní.“ odfrkla a pomalu prošla k posteli, kde ležel. Tvář měl bledou, až voskovitou. Vyprchal z něho všechen život. Už tu nebyl ten milý chlapec, vzorný a spolehlivý student. Bylo tu jen bezduché tělo ležící na posteli a čekající na to, co ho čeká.

V době, kdy škola smutnila nad ztrátou studenta, na stene v domě Terezy se udály menší změny na rodokmenu, který ji zdobil. Jméno napsané jen kousek od tmavé skvrny, kterou kdysi bývalo jméno Sophie Potterové, ztmavlo podobně. Thomas Donovan navždy opustil svět živých a jeho jméno zmizelo z rodokmenu tak jako několik jiných před ním.